top of page
Jakub Tomáš:
Tekutost / Liquidity
17.03. – 20.4. 2018

Jakub Tomáš: Tekutost / Liquidity

Jakub Tomáš: Tekutost / Liquidity

Jakub Tomáš: Tekutost / Liquidity

Jakub Tomáš: Tekutost / Liquidity
1/19
foto: Peter Fabo
V instalaci Jakuba Tomáše Tekutost vstupujeme do fantaskního rozhovoru malby se sochou, kde jedna forma se přelévá v druhou. Autor vytváří imaginativní půdu pro naraci a každý divák se tak současně stává interpretem metafor. Zavěšené malby evokují okna do imaginárních světů, v nichž se otevírají mnohovrstevnaté významy vizuálního jazyka. Výsledným obrazům předchází sochařská práce v prostoru, kde každá součást ústředního motivu budoucí malby má svůj papírový model. Socha tak může být přítomna i prostřednictvím malby. Vystříhaní lidé ve vystříhaných domech a krajinách. Makety nás samotných a našich představ. Jako bychom se ocitli ve snu, kde naše tělo je z lepenky, překračuje svoji biologickou podstatu a stává se nástrojem idejí. Iluzivně zpracované prostředí s důrazem na lineární perspektivu paradoxně doplňují zploštělé korpusy představitelů lidstva. V dílech je tak současně přítomna bezprostřední naivita vizuální zkratky i striktní dodržení hloubky prostoru prozrazující roky malířského školení.
~~~
In the installation Fluidity by Jakub Tomáš we are privy to a fantastical conversation between painting and sculpture in which one form flows into the other. Tomáš creates an imaginative terrain for narration and each viewer thus becomes the interpreter of the visual metaphors. The paintings are like windows onto imaginary worlds in which multilayered meanings of visual language open up. The resulting images are preceded by sculptural work in space, where every part of the central motif of the future painting has its own paper prototype. The sculpture is thus present through the painting. Cut out people in cut out buildings and landscapes. Models of us and our fantasies, as if we were in a dream in which our body were made of cardboard, transcends its biological essence, and becomes an instrument of ideas. The illusory space treated with an emphasis on linear perspective paradoxically complements the flattened bodies of the representatives of humankind. The image also includes the immediate naivety of visual abbreviation and a strict adherence to the depth of space revealing years of study.
bottom of page