Turbo-domy, architektura bez architektů, stavební materiály EPS-PET-PVC-PUR budoucnosti, satelizace. Tyto pochybné fenomény, bublající za okrajem kulturního a uvědomělého světa jsou hlavním těžištěm Coververze Jakuba Geltnera. S dobrým přehledem (nejen) domácího repertoáru architektury nevkusu, buržoazního formalismu a konzumního hédonismu, nám Geltner ukazuje fragmenty ze současného stavebnictví a bydlení z jiné perspektivy, zasazené do nečekaných estetických afér. Jak naznačuje samotný název výstavy, autor představuje remake konstelací materiálů a předmětů, které nás obklopují, které se nás týkají, kterých se fyzicky dotýkáme každý den, ale které se často vyhýbají naší pozornosti. Odklání jejich estetiku do tvarů a příběhů, které je oživují. Čerpá z podezřelých vlastností stavebních prvků a vnáší do nich nového ducha. Tak se například z domu s měkkou omítkou stává tréninkový terč, satelitní paraboly přebírají roli talířů, obložených mís či podnosů pro české delikatesy, profily plastových oken morfují do živých záhadných bytostí a výlisky dveřních výplní podněcují k jakýmsi záhadním kompozic a podivné estetice.

​

~~~

​

Turbo-buildings, architecture without architects, construction materials EPS-PET-PVC-PUR of the future, satellization... These dubious phenomena, bubbling away on the edge of the cultural and conscious world, form the focus of Jakub Geltner’s Cover Version. With a robust overview of (not only) the domestic repertoire of the architecture of poor taste, bourgeois formalism and consumer hedonism, Geltner shows us fragments of contemporary construction projects and accommodation from a different perspective embedded in unexpected aesthetic affairs. As the title of the exhibition implies, the artist introduces a remake of constellations of materials and objects that surround us, that relate to us, that we physically touch every day, but that often escape our attention. Rerouting their aesthetic into shapes and narratives that revive them and extract them from the suspicious properties of building materials introduces a new spirit and breath into them. And so, for instance, a building with a soft plaster facade becomes a training target, satellite dishes now play the role of plates, garnished bowls or platters for Czech delicacies, profiles of plastic windows morph into mysterious living beings, and the vile mouldings of door panelling inspires a kind of mysterious composition and strange aesthetic.

​

text: Anetta Mona Chisa

​